Blog usoužené puberťačky

   Spousta lidí se mě ptá, proč se mé stránky nazývají Blog usoužené puberťačky. Samozřejmě objasním situaci a vysvětlím, že je to podle knihy od Ros Asquitové a odkážu je na rubriku Inspirace. Některým tohle vysvětlení stačí, ovšem někteří ne a ne pochopit slovo usoužená. Hodně lidí si totiž plete slovo usoužená se slovem nadržená. A věřte, že je v těchto slovech podstatný rozdíl. Když tedy s rozhořčením a červeným obličejem a pocitem studu vysvětlím, že slovo usoužená znamená něco jako nešťastná, utrápená, tak se mě dotyčný zeptá proč se tak cítím nebo se na mou osobu vrhají narážky typu, že s blogem nadržené puberťačky by to bylo větší vzrůšo. Což drzou osobu obdařím úsměvem a sladce odpovím, ať si nechá zajít chuť!
   Ovšem tuhle problematiku jsem řešila i se svými přáteli, sami se přiznali, že by takový blog uvítali také. A že kdybych pár svých prací určitým způsobem připepřila a zašla trochu do detailu, na škodu by to nebylo. Jasně, jsme mladí, já, mí přátelé a spousta mých čtenářů. Rádi se bavíme o sexu a rádi si sdělujeme své sexuální zážitky od A až do Z. Není se vlastně za co stydět, vždyť je to lidské a co si budeme nalhávat, zažijeme to všichni, teda pokud se někdo nechce zaslíbit celibátu. Jak já říkám: „Pud přírody neoblbneš.“ A jak říká má babička: „Mladí lidé by na sobě měli ležet od rána do večera.“ Což mi už sice přijde trochu ujeté, přece jenom nejsme srostlice trvalé, které žijí v neustálé kopulaci.
   Ale teď k věci, i když je sex či pohlavní orgány sebelepší téma, tak se o tom nerada bavím s každým a proto poslední dva měsíce v hodinách anatomie se cítím dosti nesvá. A tím se mi v tomto předmětu skvělé daří, myslím to ironicky. Mám tak blbou karmu, že se skoro při každé hodině anatomie ztrapním, a tím jsem celé třídě pro smích a náš profesor je ze mě už na mrtvici. Nejhorší na tom všem bylo, že jsme jako první začali probírat samčí pohlavní soustavu. A hlášky našeho profesora tomu taky moc nepomohly. Můžu vám říct, že po měsíci varlat a nadvarlat a předkožkových vaků jsem toho měla plné zuby. Kor když každý živočišný druh to má trochu jinak.
   Při každém obrázku, co naběhl na data projektor jsem měla pocit, že se na mě všichni dívají a čekají na mou reakci, vážně jsem nevěděla, kam se koukat. Ovšem jsem přeci herečka a když se celá třída pousmívala nad zajímavými obrázky, tak já nadhodila kamenou tvář, jako bych v tom vyrůstala už odmala. Nicméně samčí pohlavní soustavu jsme dobrali a čekala nás z ní prověrka. Na jednu stranu bylo tohle téma zajímavé, rozhodně zajímavější než-li cévní soustava. Horlivě jsem se tedy dala do studia, chtěla jsem mít samozřejmě jedničku. Dala jsem studiu hodně času, ale ne a ne se to naučit. Dokonce se mi o tom všem i zdálo. Myslím, že sen, kdy na vás mluví kreslený penis z mého sešitu a z něj vycházejí pulci (mimochodem to byli pulci, spermii poznám), kteří jí z mého sešitu všechny mé zápisy, písmenka a pak postupně rostou, až jsou z nich žáby, které nakonec vyskočí z pátého patra mého pokoje oknem dolů a tak se rozplácnou na zem, jen tak nikdo nemá. Už jsem byla zoufalá. Má spolužačka, která se umí na učení mnohem lépe soustředit než já, mi poradila, ať si to představím. Načež jsem ji řekla, že bych chtěla být při písemce duchem přítomna. Obě jsme se tomu zasmály a ukončily naši debatu, nebo by jsme se nenaučily už vůbec nic. Před písemkou jsem byla velmi nervózní. Věděla jsem, že jsem naučená. Byla jsem našprtaná. Měla bych být sice v klidu, ale vědomí mi říkalo: „To nebude tak lehké.“ A mělo pravdu, při otázce: napište sperma jiným názvem a vypište z čeho se skládá. Jsem napsala, že jinak též spermie a skládá se z ocásku a hlavičky. Většího dementa jsem ze sebe udělat nemohla. Ono sperma a spermie je podstatný rozdíl. Sperma neboli ejakulát se skládá ze směsi spermií a výměšků přídavných pohlavních žláz. Výsledná známka za dva.
   Samičí pohlavní soustava byla už příjemnější, také se mi lépe učila. Opět nás z ní čekala prověrka, opět jsem byla nabiflovaná, pohlavní cykly samic a doba praskání terciárních folikulů a vznik žlutých tělísek jsem odříkala, jak bičem mrská. Byla jsem si jistá, že horší známku než-li jedna plus ani dostat nemůžu. Kéžby! Výsledná známka za dva. A proč? Místo toho abych napsala, že jeden z typů placenty je pásová, tak jsem napsala pásková. Nakopala bych si!
   Poté co jsem obě písemky zvrtala, následovala pitva savce zaměřená na pohlavní orgány. Jednalo se o několik potkanů, myší, morčat a králíků. Pro naši pitvu zbyli tři potkani a jedno přerostlé morče. Dva potkani byli samičky a morče též, hádejte na koho zbyl sameček. Na mě! Prosila jsem svého spolužáka, ať si to semnou vymění, že tomu líp rozumí. Prosila jsem všechny přítomné, ale nikdo si samečka nechtěl vzít, dobře věděli proč. Můj spolužák na mě vyhrkl: „Ne! Já si ho nevezmu. Já mu ty koule neuříznu. Já na to nemám žaludek. To chudáčkovi nemůžu udělat.“ Druhý spolužák vykřikl au a bylo vymalováno, učitel přišel do pitevny a spustil: „Výborně, slečna Rejdová má samečka, tak hned vytáhněte penis s předkožky.“ Nechápavě jsem se něj koukala. Nevím, jestli si umíte dobře představit potkaní penis, člověk ho sice nepřehlédne, ale zrovna gigantický taky není. Necítila jsem se na to. Mí spolužáci se začali pousmívat a dusit smích a já s vykulenýma očima a červenými líci byla v koncích. „Šup,“ pobízel mě k práci učitel, „když to nechcete dělat rukou, tak si na to vezměte pinzetu.“ Opět jsem se orosila, brala jsem do ruky pinzetu a pomalu jsem se rukou přibližovala k objektu. Mí spolužáci se dusili smíchy, mně do smíchu nebylo, jelikož profesor to myslel smrtelně vážně. Když se můj spolužák začal vedle mě u pitevního stolu smíchy dusit a má spolužačka celá rudá prohlásila: „Sára je pohoršena pane profesore.“ Tak mi učitel prudkým pohybem potkana vyrval z ruky a surově vystrčil úd z předkožky se slovy, že z jednoho pindíka je taková estráda.
   Poté co učitel řekl vše potřebné, tak po mě chtěl, abych pyj potkana pro změnu zasunula. Ale všichni na mě koukali a já jsem se bála jakéhokoli ztrapnění, a tak jsem jen strnule stála a neměla se k činu. „Ježiši! Ženská, vždyť do toho takhle pinknu a je to zas na správném místě,“ rozčiloval se profesor nad mou neschopností.
   Modlila jsem se, kdy tahle zatracená pitva skončí, mimochodem pitva vždy trvá tři vyučovací hodiny. Tři hodiny jsem byla terčem posměchu, na jednu stranu mi nevadí, když se někdo na můj účet baví. Myslím si, že některé mé herecky-zoufalé výrazy, které jsem do okolí vysílala, byly opravdu komické, ale co je moc, to je příliš. Počítala jsem každou minutu, modlila jsem se, ať po mě profesor už žádnou činnost nechce. Nakonec se to bez dalšího trapasu neobešlo. Profesor Ducháček mi nakázal, ať potkanovi odříznu varlata. Místo toho abych ustřihla varlata, jsem odstřihla přídavné pohlavní žlázy, které byly sice varlatům podobné, ale byly mnohem menší a nacházely se na dosti vzdáleném místě od varlat. Učitel se na mě díval jako na dementa a spolužáci se opět klátili smíchy. Já jsem se ze smradu v pitevně a z těch všech průšvihů na pitevní stůl málem složila.
   Od té doby jsem ve třídě terčem posměchu a dělají ze mě největší jeptišku kláštera. Dokonce mi spolužák, když jsme byli v kině, zakrýval oči, když se ve filmu odehrávaly lechtivé scénky. Sice jsme se tomu smáli, ale popravdě jsem si připadala jako pana Maria.
   Touhle povídkou jsem chtěla jasně objasnit fakt, že jsem opravdu usoužená a ne nadržená. Mé trapasy a životní příhody jsou vážně usužující nikoliv vzrušující. A díky téhle povídce se může každý přesvědčit, že ze mě se určitě nadržená puberťačka nestane. V mém podání by to totiž nedopadlo dobře, takže si nechte zajít chuť.