2. září, chvíli po příjezdu z intru
Můj milý deníčku =D. Mám skvělou zprávu. Dne 30.8.2011 jsem zvládla přijímací zkoušky na ZUŠ. Což znamená, že jsem zvládla konkurz. Mám opravdu obrovskou radost, že můžu svůj ,,talent,, dál rozvíjet. Cítím, že jsem o kousíček blíž ke svému snu. Takže těm, co mi drželi palce, moc děkuji. Další změnou v mém životě je, že už jsem od pondělí opět, po dvou měsíční pauze, na intru. Už od pondělí, protože jsme na intru měli soustředění s dramaťákem (s Los Breberos). No, takže tento týden je v takovém divadelním rytmu. V pondělí jsme s Los Breberos nacvičovali hru Sluha dvou pánů, v úterý jsem si odskočila na konkurz, ve středu jsme opět nacvičovali hru Sluha dvou pánů a bohužel ve čtvrtek začala škola =( a šla jsem si pro rozvrh do ZUŠ. V pátek jsem navštívila školu a pak jsem seděla pět a půl hodiny v přelidněném autobuse při cestě domů. Opět začíná ta školní rutina. Fuj! Co se týče mého blogu, tak nestíhám. Doma počítač ani internet nemám a na intru, jak by smet. Všechny mé povídky a slohové práce a mé inspirace mám samozdřejmě u sebe v diáři napsané, ale přepsat je do blogu, jsem je ještě nestihla. Teď jen rychle píši do deníku, ale zachvíly mi tady na net vleze návštěva z bulharska, která je teď u babičky.
Prázdniny bohužel rychle utekly a jsou za námi. Ale myslím, že jsem odvedla spoustu práce. Napsala jsem spoustu povídek, pracovala jsem na vytvoření blogu a také na svém projektu. Sice ještě není hotový, ale až budu mít dodělaný scénář aspoň jednoho příběhu, tak bych se mohla pustit do hledání lidí do mé party. Dále jsem si vydělala peníze, stihla jsem dva festivaly, což není špatné, ale ani na jednom nehráli UDG. =(
Ale pořád nemůžu uvěřit, že už je konec prázdnin. Počasí stálo za hovno a cítím se nevyřáděná, nevyskákaná, nevytancovaná. Potřebovala bych tu energii vybít. Ale ne, školou a učením a posloucháním keců vychovatelů a učitelů. Tu energii chci vybít zábavou. Nevím, jestli se mi to ještě povede. Teď už asi ne. Nesnáším tu školní rutinu, hrozně mě unavuje. Už jen to, že jsem tři dny v kuse, před odjezdem na intr, nespala, protože jsem dávala do kupy ten posmolený herbář. Když si vzpomenu, jak babička z housky z Albertu seškrabovala lněné semínko, tak bych na svou školu spáchala atentát. Nebudu se rozčilovat, tenhle fakt, že se do školy chodit musí, stejně nezměním. Abych řekla pravdu, už se hrozně těším na příští prázdniny =D.Už aby to bylo.
Tak zas někdy napsanou, usoužená puberťačka.