10. února, rozpolcena na milión kousků
Můj milý deníčku, tak se zdá, že je po všem… Je po plese veteriny, je po pololetních prázdninách, po koncertě UDG v Pardubicích. Po měsíci jsem přijela domů a tam to vypadá tak nějak jako vždy. Jediné změny jsou, že je pár vybalených krabic, takže už začínáme bydlet jako normální lidé, skoro! Ještě nám chybí zrcadlo v koupelně, dveře ve všech pokojích včetně koupelny, taky světla v pokojíčku, trpíme i na nedostatek postelí, tedy jen tehdy když přijedu domů, to se dohadujeme, který chudák bude spát na gauči v obyváku. Dnes jsem to schytala já, takže proto píšu tak pozdě v noci, spát se na něm totiž nedá. Stejně až to tady dopíšu, tak si půjdu lehnou mezi své sourozence, mezi Samuela a jeho neštovice a mezi Olivera a jeho plyšáky. Ovšem jestli bude mít Sam v noci halucinace, jelikož mi přijde, že mu neštovice poškodily i mozek a jestli Olivek bude mít v noci sny, že je Hulk nebo Spiderman, tak budu po této noci samá modřina. Hehe, je krásné mít sourozence, kor když jsem z nich nejstarší. Sice mě pořád zlobí, ale to už je vedlejší. Oliver je takové pako, který řekne přesně to, co si myslí. Samuel je přesně ten, co je v prvním stádiu vzdoru, momentálně ho trápí neštovice, takže jsem ochuzena o každovíkendové komentáře, že na středoškolačku mám malé kozy a že ségra jeho kamaráda má prsa mnohem větší a nemusím poslouchat: Sárinisko psisko chodí na smetisko! No nezabil bys je? To jen tak pro představu, že u nás je vše v normálu.
Lugy spokojeně v Krnově ochcává popelnice a pokukuje po městských čubičkách, kdyby jen okukoval, tak nemusím řešit sousedovu fenu a problém, že Lugy opět ze zadu skákal na ubohou psí holčičku. Sousedi jsou celkem pohoršeni, jelikož ten jejich šarpěj je ještě štěně a hlavně takové věci se za světla nedělají. Přesvědčila jsem sousedy, že udělám Lugymu přednášku o sexuální výchově.
Ganja a Twist mi rostou a konečně, zaplať pánbůh, se přestali rozmnožovat. Další vrhy po šedesáti šnecích fakt nechci. I když Twist je fakt otravný, chuděra Ganja. Přemýšlela jsem, že bych je na chvíli od sebe oddělila, ať si Ganja odpočine, ale přišlo mi to moc kruté. Co by bez sebe dělali? Láska je hrozná svině…
No dobrá odběhneme od zvířátek zase ke mně, schválně jsem začala zvířátky, jelikož zvířátka jsou vlastně velmi oblíbené téma, kdo je taky zvědavý na holku, která je poslední měsíc totálně mimo a po pátečním koncertě v Pardubkách rozpolcena na milión kousků? Máš někdy pocit, že kolem tebe všechno hrozně letí, ale Ty jsi pořád na místě a v čase, který se stal třeba před týdnem? Ne? Tak já ho mám… Jsem divná?
Tak jo k věci! Asi Tě od minula zajímá, jak jsem pokročila ve vydání své knihy… No, bezva, fakt věř mi, jde to jako po másle… Škoda, že tyhle slova myslím pouze ironicky. Korektura knihy se stala obtížnější, než jsme s kamarádkou čekaly, tedy náročnější časově, jelikož my jsme často do čtyř ve škole a pak se musíme učit na další den a jinak já přeci mám ještě hodiny herectví, takže času je málo. No opraveno je asi 150 stránek a ještě k tomu se teď ten soubor nějak poškodil a nejde otevřít, takže je možné, že budeme muset několik stránek udělat znovu. Ale to je jedno, slang opravujeme, jen někdy máme problém, jestli to a to dané slovo by kluk v takovém a takovém věku řekl či jestli by to vůbec řekl čecháček, jestli takové slovo čecháčci znají a tak. Zjistily jsme o kolik slov mají čecháčci ochuzený slovník, fakt děs, jak s takovým nedostatkem mohou žít? Nakonec jsem to vyřešila následovně, i když se polovina knihy odehrává v Liberci, tak hlavní hrdina pochází ze Slezska, abych nemusela vše předělávat. Ale tento týden to s učením nebudu tolik přehánět a korekturu s mistriní v pravopise Nikčou doděláme. Jenže co potom, toť otázka, která mě nejvíc trápí. Ano nakladatelství a vydání knihy, zapeklitý koloběh, který Tě snad nikdy nepotěší. Naivně jsem si vždy myslela, že mladé spisovatele bude někdo podporovat… Můžeš tak leda čekat! Čím víc se o vydání mého díla s lidmi bavím, ať už to jsou herci, žurnalisti, spisovatelé, či dokonce i hudebníci, tak mi tak jako mírně sdělí, že spisovatelů je milión a že vydaní vlastní knihy je vlastně z prdele klika. Ovšem to bych nebyla já, abych se jen tak vzdala, ne po tom všem, co jsem pro knihu udělala, kolik lidí mi dalo informace a mi své moudra či příběhy, podklady a zejména inspiraci. Ne! Už kvůli nim to nevzdám. Prošla jsem nespočet nakladatelství. Jednak se hodně podporuje poezie, bohužel toto tvůrčí psaní jde krapek mimo mě, všechna čest básníkům… Dále jsou nakladatelství, které podporují sci-fi a fantasy, tím stylem, že vyhlásí soutež o nejlepší fantasy povídku a výherce bude mít to štěstí a Fragment jim knihu vydá. Nic pro mě, já fantasy ani sci-fi nepíši. Po nekonečně dlouhých hodinách hledání na goooglu jsem našla nějaký výsledek. Nakladatelství Beletris, i když bych to mohla brát jako spásu, tak i to samozřejmě není jen tak. Rčení: Bez peněz do hospody nelez! bych změnila na Bez peněz do nakladatelství nelez! Beletris jakožto to bývá i u jiných nakladatelství nabízí tři varianty, jak vydat knihu:
- Své dílo pošlu nakladatelství na mail, kritici si mé psaní přečtou a do měsíce se ozvou, jestli by o knihu měli zájem. Pokud ano, všechny náklady by byly na nakladatelství a pár minimálních procent by dokonce měl autor i zisk. Ovšem tento proces může trvat až tři roky. Jak samo nakladatelství prozrazuje, málokterým autorům se chce čekat, tím pádem je tady možnost číslo dvě.
- Když se tedy dílo bude líbit, ale nakladatelství nebude chtít do toho vkládat své finance, nebo se nebude chtít autorovi tak dlouho čekat na vydání, tak si autor knihy celý ten tisk a všechny ty pytloviny a náklady bude platit sám. Aha, zde je ten kámen úrazu. Takže buď bude autor v balíku anebo sežene sponzory či grant města anebo prostě smůla. Nakladatelství ji vydá pod svou firmou, bude ji publikovat a dodávat do obchodů a pokud se prodá přes 500-1000 kousků, autorovy náklady na knihu by se měly vrátit. Měly! Má z toho autor totiž mnohem víc procent, ještě aby ne, když si to celé platí, ale i tak jde leccos nakladatelství…
- No a pokud se dílo vůbec nebude líbit? Což je klidně možné, nakladatelství doporučuje to poslat dalšímu anebo si vydat knihu úplně na vlastní náklady, ale ne pod názvem nakladatelství. Autor si bude muset sám s knihou úřadovat, prodávat, publikovat.
Ples veteriny :P