Všeho moc škodí
Facebook, jedna z největších sociálních sítí na světě. Jen v České republice má na této síťi utvořený profil 107 procent obyvatel. Jak podivné, někdo má totiž profily dva, v tom je ten zakopaný pes. Jsou různé názory na tuto denní rutinu každého teenagera. Kladné či záporné, to je sporné. Já bych podotkla, že všeho moc škodí.
Zdravý člověk nepustí na facebook soukromé informace, má to pro potřebu komunikace. A to je myslím ten správný účel. Myslím, že to byl i původní účel stvořitele. Takto můžou být lidé v neustálé komunikaci.
Na facebooku máte spoustu přátel. Tolik kolik vás jich v životě potkalo. Ze základní školy, ze střední školy, z vysoké školy, z různých společenských skupin a seskupení zájmů. Za život jej jich opravdu mnoho, jenže postupem času se s těmito lidmi loučíme a jdeme dál a potkáme další. A jak se říká: „Sejde z očí, sejde z mysli“. A to mi je opravdu líto. Takto jsem za facebook opravdu ráda, i když jsem tři sta kilometrů od svých přátel z minulé etapy mého života, tak pořád vím, jak se mají, jak se jim daří, co je nového a lehce se při příležitosti domluvíme na shledání. To se mi na tom líbí. Je to bezplatné a jednoduché. Rozhodně lepší než si s někým draze smskovat. Tohle je velké plus společnosti. Takhle člověku z mysli jen tak někdo nesejde.
Ovšem čeho je dost, toho je příliš. Není zrovna zdravé si psát a chatovat s někým, koho můžete normálně vidět, bydlí třeba jen ulici od vás, nebo spolu třeba chodíte do školy, do práce. Tohle je už nemoc, jelikož je mnohem lepší se s člověkem vidět a rozlišit, díky jeho vyjadřování a pocitů, jak se opravdu má. Myslím, že verbální komunikaci se počítačový monitor a klávesnice s písmenky nevyrovná.
Mnoho lidí na facebooku poznává i své životní partnery, nemyslím si, že je to zrovna nejlepší způsob. Mohl by to být jeden z faktorů, co vede k rozvodům a vztahům, které dlouho nevydrží. Když si vezmu příklad ze seniorů, co mají své partnery po boku třeba čtyřicet let a pořád se mají rádi, tak ti přeci internet neměli. Seznámili se normálně, postupně se poznávali a trávili spolu skutečný čas. I tohle má své kouzlo, kouzlo skutečnosti života, nikoliv virtuálního, kde za počítačem může sedět místo milého dvacetiletého Petra, nějaký šedesátiletý Mirek plný špatných úmyslů.
Člověk by si měl uvědomit, kdy přestat a co vše je ještě normální a reálné nikoliv virtuální a umělé.
Komentáře
Přehled komentářů
Opravdu mi mluvíš z duše. Taky to tak vidím. Všeho moc škodí a facebooku jakbysmet. A můžu i říct, že mě to na něm často ani nebaví :D, ale mám ho zaplej.. kdyby třeba někdo napsal :-)
Moje řeč
(Bublushka, 11. 12. 2012 17:30)