Mají všichni teenageři v česku stejný přístup ke vzdělání?
Sedím u stolu s hlavou v klíně a snažím se do své hlavy nastřádat spoustu učiva. Ale ať se snažím sebe víc, nejde mi to! Dnes ne. S otráveným výrazem se ohlédnu na svou spolubydlící. Sedí na posteli a divně se pošklebuje u svého notebooku. Opět si dopisuje se svými přáteli na sociálních sítích. V mé krvi koluje vztek nebo je to snad závist? Ne, to není možné. Já se ráda vzdělávám, chci být každým dnem chytřejší a rozumnější. Chci úspěšně odmaturovat, dostat se na vysokou školu a hlavně mít dobrou práci, ve které budu úspěšná. Ale, co chce vlastně ona? Nevěnuje škole ani trochu pozornosti. Netouží být chytrá a vzdělaná. Bloumá ve škole s dostatečnými a nedostatečnými výsledky a je spokojená, její svědomí ji netíží. Opravdu mnou proudí vztek. Studuje, protože musí.
Proč? Proč zabírá místo na prestižní škole někomu, kdo by tak rád studoval? Proč se vůbec obtěžuje do ní chodit? Proč jsou někteří mladí lidé, tak zkažení? Odpověď je v nedohlednu. Musím se smířit s tím, že takový je život a ne každý teenager touží po vzdělání.
S mrzutým výrazem se otáčím ke své učebnici a ponořuji se ke zdroji nových informací.