Blog usoužené puberťačky

   Po roce opět nastala akce nesoucí název: Hradecký Majáles 2013, a proto dne 26. května vyrazila početná skupina studentů a osob toužící po dobré hudebně podložené atmosféře do areálu Šimkových sadů a k loučce kolem Aldisu. Počasí bylo kouzelné a teplý jarní vzduch všechny návštěvníky dostával do pokojné euforie, a tak nám nezbývalo nic jiného, než se dostat do nebližších řad svých oblíbených interpretů a vypustit do okolí svou spokojenost a mladistvou energičnost…

   Tentokrát jsem se zejména zaměřila na Gambrinus Excelent Stage, jelikož přebíhání z jedné stage na druhou bylo mnohem více obtížné a zejména vzdálené než minulý rok, proto se mezi prvními soustředěnými stala kapela Dlouhej Tah. Kluci z Hradce Králové nezklamali a musím říct, že se od minulého roku posunuli o kus dál. Byli si jistější svým výstupem a užívali si každou minutu na podium, i když hlediště bylo zaplněno velmi stroze a aplaus byl taky velmi bídný, kluky to neodradilo a došlo k pěkným pár kouskům. Zpěvák Márvy po stagi lítal jako okřídlená střela a dokonce i došlo k házení počítačových částí při písni Smrt a Pohřeb, a ke kotrmelcům při songu Lůzři. Došlo i k novému singlu Zajatec, ale i ke staré známé Nejlepší Obrana Je Útok. 

   Další internetově vybranou bandou se stali Natřije! Bohužel musím jim krapek zkritizovat nazvučení, které bylo kritické a zprvu bylo slyšet velké kulové, avšak i přes to se chlumečtí mladí hudebníci snažili porozdávat a vychutnat si onu příležitost ukázat publiku svou tvorbu. Song Hory fanoušci přijali s velkou oblibou a do rytmu se vztyčenou rukou řvali: „Hej, hej!“ Následujíc přišla nová píseň Jadrná Fyzička, ovšem pokračovalo se v singlech z minulosti, mezi něž se řadili Závist, Středoškolský Pohár či Baculka nebo velice chytlavý a sprostý Natěrač. A na konci gigu se jejich zvuk zlepšil a srovnal, takže můžou být na sebe dostatečně hrdí.

   Následující hodinka patřila pánům, kteří energií přímo srší. S vysoce skočnými melodiemi a srdceryvnými a životem provázanými texty přijela kapela UDG. Těžko hodnotit kapelu, kterou jsem za rok viděla nejméně desetkrát, avšak jako vždy se uměli předvést jen v tom nejlepším světle. Zvukař Sally všem dokázal, že svou práci opravdu umí, jelikož tak čistý a dobrý zvuk měla opravdu málo která skupina. UDGéčkám letní vzdoušek rapidně sedl a jejich natěšenost byla značná. Skákalo se, řvalo se a stříkalo se vodou a plivalo se po spoluhráčích. Bubeník si skočil do davu a stejně jako minulý rok jej na poprvé nikdo nechytil, Jugi to však přežil, pokračovalo se tedy dál ve skupinovém zážitku, a to hromadnými vlnami zprava do leva, věřím, že pohled ze stage to byl ohromný. Showmani nám zahráli songy jednak z nové desky Akrobat jako V Atmosférách, Vzdálení, Sám Spát a rádiově populární Pádové Otázky. Na starší šlágry však také nebylo opomenuto, v setlistu se objevila songa Chimér a Kiss, Cowboy Hip-hop, Ruská raketa a konečné pohlazení na duši způsobil přídavek Hvězdář.

   Mandrage nejsou sice mou krevní skupinou, jakožto jejich poslední stejnojmenná deska, avšak jejich výstup za vyjádření určitě stojí. Hledá se Žena, toť titulní track, který celkovou estrádu počal. Kluci byli dosti vybaveni krutou technikou, zakrývali se plátnem a kouřovými výpary ze svých děl na zemi před monitory, avšak jedna jim krapek pokulhávala, jelikož UDG, jakožto dobrá spřízněná kapela, vše trochu zkomplikovala, když při svém výstupu cákala vodu do všech koutů a dír, včetně kouřové techniky. Krevní Skupina, Už Mě Víckrát Neuvidíš, Barbora a následné elektické šílené napětí z písně Disko Moskva, na niž zpěvák Vítek vlál vlaječkou a hlediště poslouchalo zvuky podobající se ultrazvuku při dorozumívání delfínů. Františkovy Lázně a přídavek Mechanik fanynky pod podiem dostatečně uspokojil a mohlo se pokračovat v krasojízdě, což obsahovalo volbu krále majálesu.

   Kandidáti na nového krále měli zajímavé představy, jak si získat voliče. Od zpěvu s nohou za hlavou přes taneční choreografie s deštníky k dovršení společných rekordů až po jednoduché vrtící kreace. Vše nakonec vyhrála a titul královny obhájila Maki z Gymnázia J. K. Tyla. 

   „Pozor! Hlášení! U východu jsou nainstalovány alkoholové testry, z areálu nikdo neodejde dřív, dokud v sobě nebude mít alespoň tři promile. Konec hlášení. Pozor! Hlášení! Pokud se v davu před vámi objeví někdo, přes něhož neuvidíte, vlezte mu na záda. Konec hlášení!“ Těmito slovy doprovázel hlas frontmana Mardiho zvukovou zkoušku Vypsané Fixy. Obecenstvo se zasmálo ještě před jejich pravým výstupem, a to znamenalo jediné, že následují pařba bude pekelně nabitá, a taky že byla! Tracky Čtyři Slunce a Show Pana Loba začínal nadupaný setlist. Při Nině si Márdi usmyslil, že je mu horko a vlastně dusno, a tak požadoval, aby všichni účastníci jeho ďábelské jízdy máchali svými mikinami nad svými hlavami a proudili tak okolní vzduch na něj. Při stopě A Dneska Hrajeme Country se celková zkaženost dnešní moderní doby zahubila a slušivý bílý klobouk patřící jednomu z tisíců z davu, koloval k Márdimu a poté se k pravému vlastníkovi bez legrace a v pořádku vrátil zpět. Nikdo nic neukradl, a tím pádem neukojitelnou rebélii dále doprovázeli písně Antidepresivní Rybička, Barová Turistika, 1982 a dokonce zazněla i Cesta Může Být Cíl od Mňágy a Zďorp, jakožto krásná připomínka na společné turné těchto dvou výborných kapel. Šíleným a neuvěřitelným explozivním výbuchem zpěváka , kdy lítali struny na kytaře a Márdi po celé stagi jako nadopovaná veverka, se celková exploze rozlehla v přídavcích Trampolína a San Piego.

   Po výborných pop-punkových melodiích a nezapomenutelných českých surrealistických textech Vypsané Fixy nadešla chvíle pro naše zahraniční sousedy, a to pro punk-rockové slováky z Bratislavy. IneKafe zprvu hráli novšie single, ale po opýtání sa nadšených fanúšikov, či chcú skôr novú tvorbu či starú, bolo na plnej čiare odhlasované pre staré dobré šlágre a preto sa teda spomínalo na minulosť. Úspešné Zapojenie a jejich internetové www, Kto Na To Príde a s nimž text, kdy nikdo nechápe, song Závisť a sním trápení z hněvu, Vianoce a samozřejmě svátky radosti a pokoje, Ružová Záhrada, Kašovité Jedlá v rámci vytrhlého zubu, Prečo Je to Tak a nekonečně mnoho otázek, Ďakujeme Vám jako poděkování za vše a přídavkem se stal mobilový song 090x. Bylo to krásné, ovšem ten největší masakr teprve nastal...

   Na populární kapelu českého showbyznysu Kryštof na hlavní stagi už čekaly desetitisícové davy. Není se čemu divit, ve vzduchu bylo cítit, že nastane něco velkolepého a jen tak často nevídaného. Uvěřit vlastním očím bylo opravdu těžké, těžko uvěřit, že i český interpret dosáhne takového monstrózního gigu, neskutečného aparátu a techniky, takové choreografie a vymožeností, s kterými Richard Krajčo do Hradce přijel. „Ty vole! To je masakr. Na tohle jsem čekal rok a půl,“ křičel Richard k mase lidí pod sebou, když viděl, jak se dav pohybuje z jedné strany na druhou jako vlny při přílivu a odlivu. Pro nás to byl stejný zážitek, na jednu stranu možná hudební cirkus, který neměl obdoby, ale dataprojekce na obrovská plátna s vloženými videi a pohybujícími obrázky doplňující onem příběh písně měl svůj půvab a kouzelný ohňostroj doprovázející všechnu tuto nepopsatelnou šílenost dodávalo gigu něco nezapomenutelného a magického. O jevištních efektech, kdy se hudebníci synchronizovaně přesouvali po stagi a plošina je vyzdvihovala nahoru a zpět zase dolů, o tom ani nemluvě. 

Inzerát, Křídla z Mýdla, Rubikon, Tak Nějak Málo Tančím, Obchodník s Deštěm a ani nejnovější stopa Cesta nemohla chybět. Jak se říká nejlepší nakonec! Avšak i o tom by se dalo polemizovat. Možná bych to upravila na nejdražší koncert celé vypečené jarně propařené studentsky rozpálené akce.
   Suma sumárum se Majáles od minulého roku stal mnohem vypracovanějším a větším a kvalitnějším. Lidé se bavili, piva bylo dostatek a novodobý nápad s pivními fešnými kelímky byl naprosto geniální a šetrný pro celý areál i pro uklízecí čety. Tak zase za rok se stejně nadupaným a milým programem jako letos!