Úvod » Akce » Březen plný hudby a koncertní atmosféry
Březen plný hudby a koncertní atmosféry
1. 4. 2013
Bratři Orffové
Dne 2. března 2013 se uskutečnil v klubu Art v Opavě koncert plný psychedelického opojení, o tento počin se zasloužila krnovská kapela Bratři Orffové. Parta se po několika letech opět pustila do nové tvorby a připravují svou druhou studiovku. K plánované desce Šero se již mezi české posluchače dostaly tři songy Vymazán, Sůl z Krnova a Srůst, která měla oficiální křest 30. ledna v Paláci Akropolis ve velkoměstě pražském.
Celkové koncertní opojení se neslo v melancholickém folkovém rytmu a přimělo přítomné k zamyšlení. Příjemná zadumaná atmosféra by se dala krájet. Umělecký klub Art všemu dodával neuvěřitelné kouzlo. Lidé sedící u malých stolečků a židličkách němě poslouchali a bylo cítit, jak si posluchač v textech zpěváka Ivana Gajdoše hledá to své nitro. Mám spoustu pekelných a neuvěřitelných energických zážitků z koncertů mnoha kapel, ovšem to bylo něco úplně jiného, velmi intenzivního, poklidného a kouzelně neuvěřitelného. Nemusela jsem pro vyplavení endorfinů skákat pod pódiem, pouze stačilo sedět na židli a nechat se unášet a pozorovat jednoduché, ale velice elegantní pózy frontmana. Celý sál se ztrácel v melodiích, ztrácel se ve svých myšlenkách, v sobě.
Vyplavení nové desky, která je ochucená elektronikou a dadaistickými texty, je plánováno na podzim letošního roku. Příznivci toužící po zachycení múzy se mají na co těšit!
Dead Popes Company a The Prostitutes
O týden později, tedy 9. března 2013 rovněž v klubu Art v Opavě, se sálem nesl rockandroll v podání šupmperských srdcerváčů Dead Popes Company a pražské indie-rockové grupy The Prostitutes. Klubem sálajícím poloprázdnotou se trousila zejména pánská společnost. Ovšem z mého pohledu by klub měl překypovat lidmi, jelikož hudba to byla k nezaplacení.
Jakožto předkapela se představila partička z Dead Popes Company. Přiznám se, že má návštěva a koupě lístku byla právě kvůli nim. Rockandroll je moje gusto a tato kapela je rockandrollem přímo posedlá. Celý koncert jsem se nemohla zprostit tanečních pohybů, které vycházeli z jejich prvotřídních melodií, z vynaložené energie, charakteristickým vtipem a drivem, který návštěvníkům rozproudil krev. Nádhera! Rockanroll je zkrátka věčný.
Fanoušci mohli slyšet songy ze všech dosavadních třech alb, mezi setlist tedy patřily skladby 3.6.5 z nejnovějšího stejnojmenného CD a Disko, která vznikla v rámci druhé desky a nebo singl Dangerous Boys z debutového díla Alcoholiars Christians and Weasels.
Následovala další pánské seskupení, a to The Prostitutes, které jsem už dobře znala za předkapelní spolupráce z kapelou Clou. Už tehdy se mi jejich prvotní tvorba Get Me Out Here velmi zamlouvala. Z těch pěkných pár let se však pánové vypracovali mnohem výše a již mají na kontě tři studiové alba. Pro mě je však stejně jejich prvotina úplně nejlepší, omlouvám se, ale nemůžu si pomoct. Pro to jsem teda vřele uvítala staré dobré stopy She Is a Monster, Sunshine, Look Into My Eyes či She Is a Prostitute.
Imodium
Akustický koncert broumovských hrdinů si v Hradci Králové přišli vychutnat opravdu velcí milovníci nejen kapely, ale hlavně dobré hudby. 18. března ve velmi miniaturní Rádio Kavárně kluci odehráli svůj komorní set.
Celý koncert se v rámci akce Českého Rozhlasu živě natáčel a byl okamžitě zobrazen na kanále youtube.com. Myslím, že jsem nebyla jediná, která tuto možnost zhlédnutí přivítala, jelikož nemoc zmůže ledajaký organismus, tím pádem má u mě Český Rozhlas obrovské plus za jejich nápad, a tím nebýt ochuzena o strhující hudební prožitek.
(Po rozhovoru je v záznamu celý koncert ;))
Smola a Hrušky a UDG
22. březen patřil večeru slovenské a české hudby. Do klubu Bastion v Jaroměři totiž zavítali zahraniční sousedé Smola a Hrušky a naši čerství držitelé ceny Žebřík za desku roku UDG. Klub Bastion je opravdu pozoruhodný a historicky stavěný, cihelná studená stavba přinášela návštěvníkům podivně zvláštní a studený pocit, bylo tedy na hudebnících, aby naše pocity a ztuhlé kosti rozehřáli a rozpohybovali.
Slovenští bratrou se ukázali jako ta nejbláznivější partička. Jejich reage melodie navodily mezi lidi pokojnou atmosféru, která se flegmaticky vlekla jako kouř návykové látky do okolí, jasným příkladem byla songa Fajčiť Treba. Šestičlenná grupa však publikum uměla pěkně rozhicovat, postačily k tomu pouze jejich peprné texty, které často dívkám dělaly ruměnce na tváři. Není se čemu divit, samotné názvy mluví za vše: Vylizem, Som najebaný či Tanga. Předkapela se skvěle postarala o rozpohybování a osmělení hlediště, byli vyburcováni k vela přídavkům, což muselo slováky bezpochyby potěšit.
Ano a pak zaujali místo působnosti mistři v rozdávání koncertní energie UDGéčka. Kluci po velkém ocenění na Žebříku, kde obstáli nejen za nejlepší desku roku, ale i jako třetí nejlepší skupinu roku, měli pocit, že se svým fans musí rozdat do úmoru a povedlo se jim to na jedničku. Už při první písni V atmosférách byli rozehrány karty těch nejlepších čísel a Žolíků. Skákalo se, řvalo se, výskalo a zejména se vychutnávala ta koncertní euforie. Zpěvák Petr Vrzák opět udržoval oční kontakt s publikem, saxofonista Adam Kupera skákal ty své baletní piruety, kytarista Tomáš Vohradský a baskytarista Pavel Vrzák se předháněli, kdo skočí výš, div si neskočili na hlavu. Bubeník Tomáš Staněk se neobešel bez svého klokaního skoku do hlediště a kytarista Bohumil Němeček se nenechal vyvést z míry svými kolegy a udržoval si své klidné tempo.
Setlist se samozřejmě neobešel bez songů Piloti, Kdy zas blíž, Sám spát, Vzdálení, Najednou, Motýl či magického přídavku Hvězdáře. Koncert to byl legendární a naspeedovaný skvělým repertoárem.
O5 Radeček a Kofe-in
Poslední má březnová zastávka vyšla k datu 30. března a kde jinde než v útulném klubu Art. O opavské kapele Kofe-in jsem sice už psala minulou reportáž, ovšem po sobotním nasazení této povedené partičky jsem si nemohla pár slov k nim odpustit.
Předkapelou se pro tentokrát stala skupina O5 Radeček ze Šumperku, která momentálně jede své opičí turné. Pětičlenná banda nastoupila před obecenstvo se slovy, že jsou ve skvělé formě a plni energie a hned poté zapěli píseň Ripápá. Když si dav společně dobroukal text: „Je co kouřit, je co pít a je mi fajn tu s tebou být.“ z tracku Zůstaň, tak se poté mohli připojit k dalším známým mezi něž se pojily Máš mě na svědomí, Po nohou nebo O půl páté.
Jako neřízená střela vběhl frontman Kofe-inů Jan Kunze na svůj vyvýšený plac a jako po velké extázi vedl od začátku do konce svůj match. Opavští domorodci pilně pracují na své třetí desce, a proto hned úvodní píseň byla novinkou v podobě Modré nebe. Dále se však pokračovalo ve starém rytmu se singly Osobní vesmír, Levituju či se zběsilou Harpyje, kde Jan málem vypustil duši. O nasazení onoho umělce nemusí nikdo debatovat, showman se v něm nezapře a každou minutu na stagi měl vychutnanou do posledního drobečku, a to se samozřejmě přesunulo na diváky, kteří hudebníkům házeli kalhotky, podprsenky a dokonce i chlapské trenky. U oblečení to však neskončilo, nakonec se na repráky lepily i papírová srdíčka. Koncertní nasazení bylo opravdu vyčerpávající, a to nejen starými známými šlágry, ale i novými neznámými Až přijde čas, Havran a Noc bude dlouhá. K nové tvorbě není co dodat, snad jen ať se do toho kluci pořádně opřou a co nejdřív vydávají, je se na co těšit.
